...a jedno neobyčejné pondělí....
Vzhledem k tomu, že mi "někdo" sprostě ukradl auto (a neptejte se, prosííím, KDO...), musela jsem si půjčit auto od švagra.
Napsala jsem mu 3 sms-ky a omluvný mail a snad pochopil.
Naštěstí má úplně to samé auto, jaké jsem měla já...tmavě zelenou Felicii kombi.
Dala jsem tam Jendovi všechno to, co tam má být - autosedačku, křupky, hračky, knížku, chrastítka, čaj a vysvětlila jsem mu, že naše auto nemáme.
Přijal to snad celkem v klidu.
No v klidu...jen opakuje jako echolálii větu, kterou slyšel od holek: "Tatka je zlej, seblal mamince autíčko"...a já nemám sílu mu to vymlouvat...
Pondělní rána jsme si rezervovali pro školku.
Ráno jdeme k zamrzlému autu.... Rosu a námrazu na oknech ořval již minulý týden - vůbec se mu to nelíbilo...dnes dostal to samé vybavení, jako má maminka a byl spokojený - utíral hadrem okno a stěrkou se pokoušel stírat...nešlo mu to, ale aspon se zabavil.
Nenutila jsem mu ve školce bačkůrky, které odmítá, ale vzali jsme sandálky a ty si obul v klidu.
Ve školce jsme přežili společně asi 45 minut. Dělal to, co minule - hrál si s kolejema, stavěl značky do řady a posadil se i ke stolečku, kde měla asistentka modelínu.
Nemluví na děti a když mluví ony na něj, tak mlčí. Naštěstí nikoho nebije, což jsem se bála.
To si nechává na doma pro holky.
Po 20 minutách ho to přestalo bavit a začal s věcmi házet, tak jsme i s asistentkou odešli do vedlejší místnosti, kde mají strukturované úkoly...Jendu nové úkoly zaujaly a já jsem jen zezadu přihlížela a fotila.
Cestou domů už byl nervozní, těšil se na dudlíky a na deku, ale já jsem věděla, že potřebujeme čerstvé pečivo.
Zastavila jsem u obchodu .... Jenda nechtěl ven... "Jeník počká".
Tak jsem ho nechala v autě, utíkala rychle pro rohlíky a po pár minutách zase běžela k autu...řev jsem slyšela i přes zavřené dveře.
Doma se uklidnil u TV s dudlíčky a s dekou.
A protože jsme měli půjčené auto, rozhodla jsem se jet odpoledne do pneuservisu s kočárkem, u kterého jsme měli píchlé kolo. Co když zítra bude auto švagr potřebovat.
Bohužel nemáme nikoho, kdo by se nám postaral o servis kočárku.
Pán v servisu byl milý a ochotný, ale Jenda řval jak na lesy...nevylezl z auta. Seděl v autosedačce a ječel, jako kdyby ho vraždili...
Zpocená a zničená jsem zase narvala opravený kočár do kufru a chtěla jsem jet na kaštany - Jendova oblíbená činnost. Plakal, že na kaštany nechce.
I tak jsme zastavili kousek od kaštanové aleje a šli...
Je to u silnice a já se bojím, že skočí pod auto, protože je často neovladatelný, tak jsem s ním šla na hřbitov...kaštany padají přes zed i tam...
Povídala jsem si tam s kamarádkou, kterou jsme náhodou potkali, a Jenda pár minut hledal kaštany a brouky.
Pak už ho to přestalo bavit, začal běhat po hrobech, házel kamarádce do kočárku listí a pak začal rozhazovat svíčky z hrobů...na domluvy nedal, válel se po zemi a odmítal jít.
Tak jsem dala kamarádce svoje 2 tašky, foták a nesla ječící dítě asi 100 metrů do auta...cestou mě kousal do kabátu, štípal do tváře, tahal za vlasy a roztrhl mi řetízek....
Vím, bylo to náročné - jiné auto, školka, ráno mráz, neměl kartičky...ani s pneuservisem, s výměnou kola, ani s návštěvou hřbitova a setkání s kamarádkou také nepatří mezi jeho oblíbené činnosti.... ale nestíhám všechno....holt nejsem robot.
Ale taky si občas potřebuju s někým popovídat...
A možná by to ani s kartičkami nebylo lepší....
Ale přežili jsme ...a to se počítá...
Každý den, kdy se nikomu nic nestane nebo se nic nerozbije, je dobrý, ne?
Komentáře
Přehled komentářů
ani se nedivím Jeníkovi že se mu to nelíbí, byla jsem 1měsíc bez auta na dědině a taky se mi to vůbec nelíbilo!
hezký podzim a prima dny přeje Kristýna
Jeník je krásnej kluk a
(Evina K., 14. 10. 2010 8:52)ty Amélie, jsi statečná holka. Nejvíc obdivuji, že všechny okolní problémy, co musíš řešit, se snažíš, aby to Jeník pocítil, co nejméně. Píšeš dobře. :-))
...
(Monika, 13. 10. 2010 16:03)
Ahoj, bez auta to máte krušný, to je mi líto:-( Od muže to byla tedy pěkná sprosťárna:-(
Asi toho bylo na Jeníka moc, kdoví co se mu honí v hlavičce...Nakonec je to tak,jak píšeš, nic se nestalo, nerozbilo, tak je to vlastně dobrý. Moc přeju, ať je to už jen lepší:-)
auto
(Petra , 13. 10. 2010 13:58)To mě zaskočilo,neuvažovli jste třeba o autě novějším,třeba budeš mile překvapená.Neznám Tvého muže,ale to snad nikdo neudělá...I když na druhou stranu vím,že většina nejtěžších zklamání nepřijde od cizích lidí,ale od těch nebližších.O to je to horší.Kéž by se našlo nějaké řešení...Držím pěsti.P.M.
Re: auto
(amelie, 13. 10. 2010 15:31)Mile překvapená asi nikdy nebudu. Nové auto bude nejdřív za měsíc. Víš, nejvíc bolí zrada způsobená těmi nejbližšími. Co by "nikdo" neudělal? Že by prodal auto svému postiženému dítěti a znemožnil tak manželce ježdění po doktorech, do APLY a do školky? Udělal...věř, že udělal...
Bez auta je fakt těžko!
(Kristýna, 14. 10. 2010 13:22)