Jdi na obsah Jdi na menu
 


Jeden úplně obyčejný pátek....

12. 10. 2010


V pátek jsme jako obvykle, a vlastně naposledy, jeli MÝM autem do APLY.
Jeníček se na tetu, na úkoly i na zmrzlinku (za odměnu) těšil a já si užívám hodinku klid bez dětí.
Vlastně užívala jsem si.
O to víc je mi  ted smutno, když mi manžel prodal auto.
No, nevadí, přežila jsem horší věci, přežiju i tohle.
Jen bych prosila...občas neházet tolik klacků pod nohy...kdo se jim ...sakra... má pořád vyhýbat... :-)
 

kopie---img_1086.jpg
Jenda tetu při odchodu "mírně" (hahaha) zlobil, nechtěl se oblékat, házel míč do umyvadla a do odpadkového koše, válel se po zemi, pak ji praštil...ale víceméně  - na něj...to "ušlo".
Cestou z APLY ke zmrzlince šel podruhé v životě pěšky!!!!
Vezla jsem prázdné golfky.
A jak jsem si to užívala. Změnil zaběhnutý rituál - to je co říct.
Nevím, zda si to ale užívali lidé chodící okolo...
Ti asi méně.
Jenda skákal jako "tajtrdlík".

Na chodníku jsou obrazce z bílých a tmavých kostek...Jenda skákal prostředkem chodníku jen na bílé kostky a ty černé přeskakoval (na ty asi odmítal šlápnout)...a jestli šli proti němu lidé, to mu bylo jedno...Tak se  mu chudáci museli vyhýbat, ale to mu nevadilo...A mně víceméně také ne.

kopie---img_1119.jpg
Byla jsem štastná, že JDE pěšky.
Po cca 100 metrech skončily "kostky" a na chodníku byly velké dlaždice....
Jenda hopsal tak, aby nešlápl na čáry.... Do toho mával kšiltovkou a v druhé ruce držel svého velkého psa.
Super pohled. :-)

Cestou domů v autě pojídal křupky - jednou rukou jsem držela volant a druhou, tedy pravou rukou, podávám dozadu kukuřičné křupky - po 2 ks.
Jinak by mi to neprošlo. Hm...takhle to fungovalo asi půl roku....
A ted?
Podávám křupky a Jenda mě najednou chytil za zápěstí....
A nemyslete si...dítě cvičící 2 roky vojtovu metodu, má pěknou sílu...
Potřebovala jsem řadit...a marně jsem Jendu přemlouvala po dobrém, pak i po zlém, at mě pustí...
nakonec se mi podařilo se mu vytrhnout.


Ale
Jenda chtěl křupky... ujistil mě, že maminku nechytne...
Že já hloupá mu věřila....
KDE že....


Protože jsem to tentokrát čekala, podala jsem mu 2 křupky a rychle ucukla...věděla jsem, že když to udělá jednou, udělá to i podruhé.
ÁUUUUUUU.....
Chtěl mě chytnout za ruku, ale protože jsem ucukla, drapnul mě jen za palec...myslela jsem v tu chvíli, že mi ho vykloubil.
Ještě půl hodiny potom mě ruka pekelně bolela.
Křupky už jsem nedávala a raději jsem ignorovala vzteklý řev.
Ke konci cesty se uklidnil...Sundala jsem z půdy hračky "pro miminka" a dala jsem mu do auta oblíbená chrastítka, tak si chrastil... :-)
 

kopie--2----img_1039.jpg
Strašně mě fascinuje, jakou má paměť.
Když jsme zaparkovali auto, byla  zrovna na CD píseň od Svěráka a Uhlíře....Ti dva pánové mají písničku o kočkách, tak jim Jeník říká: "Pán čiči".
Po 2 hodinách se vracíme z APLY k autu a Jenda křičí: "Pusť pán čiči"...."
Já už jsem dááávno zapomněla, že CD skončilo právě touto písničkou.

Den předtím jsme na odpolední procházce potkali kočku...a toto odpoledne jdeme ven.... a on vidí ten keř, u kterého VČERA stála kočka, což já si už nepamatuji a Jenda volá pořád dokola: "Kde je kočička? kde je kočička?!"

kopie---img_1099.jpg
Ano, chytrý je jak "rabín"... A ted dokonce pochopil, že se dá utéct, i když je zamčená branka...vleze si na budku od plynoměru a skočí na druhou stranu....
Paráááda...

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

tajtrdlík

(Magda, 14. 10. 2010 9:44)

Jen ať skáče, to je PARÁDA!!!!!!!!!! Já z vás dvou mám vánoce:-)) Na té fotce v autrě má krásně spokojené oči. A jsem hrozně ráda, že jste dojeli domů celí...když jsem začala číst, že Tě chytil za ruku, myslela jsem, že Tě chce třeba pohladit...