Zajeté rituály....
Jeníček má rád "své jisté"....
Už vím, že si nesmím udělat culík na hlavě, protože to Jendovi vadí...
V létě jsem si nalakovala nehty na nohách...
Asi jsem chtěla být hezká, ale Jendovi to tak vadilo, že jsem to musela zase rychle odlakovat.....
Nesmím si dát hlavu do dlaní a v duchu si zoufat.... protože i to je příčinou řevu mého synka....
Nesmím cestou do města odbočit z oblíbené trasy... "Musím" se zastavit u "jeho" oblíbené lavičky....
...a "musím" vzít balonek na procházku....
Nesmí se k nám pokud možno nikdo přidat, dokonce ani holky ne....
Když se ráno probudí, vadí mu dokonce i to, když ležím na zádech, protože je zvyklý, že většinou ležím na boku.....
Někdy si říkám, kde končí autistické rysy, kdy je to jen prostý vztek a kde začíná tyranie matky....
Kdysi dááávno Jenda usínal kolem 20. hodiny. Posledních pár měsíců mu večer trvá 2-3 hodiny, než usne.
Aby se 100 x za hodinu nevracel z ložnice do obýváku, tak jsme mu postupně do ložnice nanosili hračky, se kterými BY SI MOHL hrát - lego, autíčka, krabičky, stavebnici, koleje, mašinky, knížky apod. Ale stejně se každých pár minut vrací jako "bumerang".... :-)
Z televize do 23. hodiny nemáme "lautr nic".... O knihách ani nemluvím...
Protože už jsme měli pocit, že je v ložnici nepořádek a hračky se válí tak nějak "bez ladu a skladu" po zemi a v krabici, rozhodli jsme se koupit do ložnice poličky....
Přišlo nám to jako skvělý nápad.... A tak se i stalo. Koupili jsme poličky, manžel to sestavil a já jsem tam hračky s radostí naskládala.
Pár sekund jsem si libovala, jak je to hezky uspořádané... :-)
V tu chvíli přiběhl Jeník a křičel: "Nedáááveeej, nepačíííí (nepatří)..."
A všechno zase vyndal zpátky na zem a do JEHO krabice.....
Dívala jsem se na něj, pak na tu krabici přetékající hračkami, ve které ted zákonitě zase nemůže nic najít....
....a znovu jsem hračky naskládala zpět do poliček....
No a takto jsme se bavili asi 20 x.... Jendovi se poličky vůbec nelíbí a hračky se nadále válí po zemi....
V obchoďáku na náměstí patří ke jeho ritálům už asi půl roku zakoupení Kinder řezu a ve městě si Jenda přes léto zritualizoval zmrzlinu....
Když jdeme do města, ptá se: "Koupíš zmrzlinku?"
Říkala jsem si, že už bude zima a že mu vyměním rituál zmrzlinky za párek v rohlíku, který Jenda vždycky bere Šárce.... Párek mu můžu kupovat i v zimě, i když to není zrovna moc zdravé jídlo... Ale u něj je zázrak, když vůbec něco sní, tudíž to neřeším...
A nepovedlo se....
Tedy jinak: Párek koupíme, Jenda ho na náměstí sní a pak si řekne o zmrzlinku....
Chtěla jsem JEN vyměnit zmrzlinu za párek v rohlíku a místo toho ted Jenda vyžaduje rituály oba dva....
A podobně je to i s oblečením - zakoupené modré botičky se tu netknuté válí už několik týdnů, tričko s oblíbeným "Burákem" jakbysmet...
Asi bych mu měla zase změřit nožičku, třeba už boty budou malé.... a možná by za ně v bazaru bylo pár korun...
Občas přemýšlím, jestli se těch rituálů někdy zbaví nebo ho budou trápit celý život???
Komentáře
Přehled komentářů
Omlouvám se, jestli jsem moc zvědavá, ale bere Jeník nějaké léky? My začali jezdit k psycholožce do Prahy. Minule jsem se s ní na téma antidepresiva pohádala, že nebudu do kluka cpát chemii, aby z něj byla ospalá loutka atd...
Ale po pár poradách jsem souhlasila s lékem na měsíc na zkoušku, i máma potřebuje fungovat, to vy víte nejlíp sama. Kubík dostal slabší dávkování, měl by mít slabší záchvaty, lépe se soustředit...Nadšená z toho nejsem, ale při záchvatu, co předvedl u doktorky, jsem souhlasila. byla jsem šťastná, že přes všechny vzteky si neubližuje. U ní si vzal tužku, začal se píchat do ruky a řval, že chce mít rád bolest. A šlo jen o to, že nemám ráda skákání do řeči a trvám na tom, že ač má "lejstro", musí respektovat meze. takže jsem mu na otázku neodpověděla, jen řekla:"Teď mluví paní doktorka, počkej." Ptal se 20x, počítali jsme to. Doktorka mi šeptala:"Neodpovídejte" a Kubovi řekla:"Odpovím Ti já, ano?" Z klidného "Ne, řekne to maminka", to přešlo do záchvatu, který končil že jsem zlá lakomá. Pohoda, řval na mě horší věci.
Tak jsem zvědavá, bude-li to mít nějakou odezvu ten lék.
potřebovala jsem se "vykecat", ale zpět k Jeníkovi. Uvažovala jste nad nějakou touhle variantou?
Často si na vás vzpomenu a MOC držím palce!!! Jinak téma manžel - s námi "otec" nežije, takže je to spíše úleva.
Re: * Antidepresiva
(Amelie, 17. 9. 2010 12:33)
Magdi, Jeník bere antidepresiva od počátku května. Určitě jsem o tom někde psala. Např. tady: http://www.mitasek.estranky.cz/clanky/amelie-pise/zoloft-ano-nebo-ne_
s tady: http://www.mitasek.estranky.cz/clanky/amelie-pise/po-lecich_-
Ale bohužel mi to lepší nepřijde. Na začátek dostal čtvrtku, pak půlku Zoloftu. Nejsem si jistá, že to k něčemu je, ale bojím se vysadit, co kdyby to bylo ještě horší??? Kam chodíte v Praze?
Re: Re: * Antidepresiva
(Magda, 20. 9. 2010 12:01)
Aha, tak to jsem asi vše nečetla. Kuboa třídní na jednom semináři dostala kontakt na ADITEA - paní Jana Schmidtová, Lublaňská, Praha 2. ALE - já jako samoživitelka řvu, nespadá pod pojiš´tovnu a je to 1hod/800kč!!!! Chtěla bych k jiné, ale je fajn...a má oranžovou kancelář, my oranžovou milujeme:-))
Kubík bere Asentra 50 (teď nevím přesně název), do včerejška půlku, dnes dostal prvně celou tabletku.
A nevím...včera jsme s Kubou "pohádali" kvůli obrázku a "jen" brečel, žádné nadávky, výhrůžky...tak nevím, že by to fungovalo?
(kdyby něco, mám mail jezabel13@seznam.cz)
Re: Re: Re: * Antidepresiva
(Věra, 21. 7. 2011 9:24)Vůbec nemusíte brečet, že je paní doktorka Schmidtová soukromá. Ono to má své důvody. Maže med kolem huby a skutečnost je pak mnohem tvrdší. Navíc mi v dubnu slíbila podklady pro žádost o ZTP/P a dodnes je nemám a od poloviny června už mi nezvedá telefon. Na netu jsem četla, že někomu dluží papíry už rok. Taky jí dali jí výpověď ve vojenské nemocnici.
*
(Magda, 17. 9. 2010 11:43)